Rozhovor o zimním výšlapu na Lysou horu

Zimní výšlapy nejsou jen o chůzi po sněhu. To jdete nejprve z asfaltu na lesní cesty, pak přes kameny do bláta, do mokrého sněhu a nakonec šlapete po zmrzlém sněhu, tak by se podle fanouška mé FB skupiny Chůze jako lék Romana Kašpárka dala popsat klasická zimní túra na tuzemských horách. Poprosila jsem ho proto – jako zkušeného pamětníka 33 ročníků výstupů na Lysou horu v Beskydech – o krátký rozhovor k samotnému výšlapu a k chůzi v zimě.

Jedná se o túru s celkovou kilometráží kolem 15 km. Náročnost výstupu na jednu z našich nejvyšších hor České Republiky – Lysou horu (1.323 mnm) je dána zejména množstvím sněhu. Ten začíná zpravidla v druhé třetině výšlapu, záleží na tom, odkud se vydáte. Míst, odkud se dá vyrazit na Lysou horu je pochopitelně více (z Ostravice, z Malenovic, od Visalají atd.) a proto se snažíme trasy tam i zpět každoročně měnit, abychom si Lysou horu užili ze všech stran.

Jakou trasu jste tedy zvolili pro rok 2020?

Letos to bylo přes více turistických cest. Po žluté z Bystrého, po zelené přes Tanečnici (820 mnm) na Kykulku(996 mnm), po červené k Ivančeně a pak po modré úbočím Malchoru (1219 mnm) až na Lysou… Profil cesty byl zhruba následující – z asfaltu na lesní cesty, přes kameny do bláta, do mokrého sněhu, do zmrzlého sněhu. Souvislá sněhová vrstva ušlapaného sněhu byla už od Tanečnice, takže zhruba od nadmořské výšky 800 mnm.

Pokud nechodíte na takovéto zimní túry pravidelně, zpravidla se ptáte, co na sebe a co sebou 😊 Co tedy doporučujete na sebe?

Osvědčil se mi tzv. „cibulový“ způsob. Tedy více tenčích vrstev. Pokud se zimními výšlapy úplně začínáte, nechte si poradit v podstatě jakékoli sportovní prodejně 😊 Věřím, že s výběrem tzv. funkčního prádla, lehké větrovky, softshell bundy či vesty vám pomohou v každé lepší prodejně.

To znamená, že vycházím a cítím se hned se všemi vrstvami jako v bavlnce?

No, úplně to tak není. Osobně mám zkušenost s tím, že těsně před startem, by měl mít člověk skoro pocit, že je mu zima. Věřte mi, že už po pár minutách se tělo pravidelným pohybem opravdu zahřeje. Takže pro ilustraci – teď na Lysé jsem měl na sobě jen jedno podvlékací triko a lehkou bundu.

A jaké doporučujete boty na takový výšlap?

No, tady se dostáváme do další velmi široké oblasti. Budu hovořit ze své zkušenosti. Vzhledem k tomu, že letos a vlastně i poslední roky jsou zimy málo sněhové, a taky vzhledem k tomu, že návštěvnost našich hor vzrostla na několikanásobek, turistické trasy na obvyklá místa (jakým Lysá hora rozhodně je) jsou prošlapány tisíci podrážkami dalších turistů. Nenosím na takové výšlapy proto ani těžké, kožené kotníkové boty jako dřív. Nyní mi opravdu bohatě stačí jen takzvané „trekové tenisky“.

Jaký si berete obvykle sebou proviant?

No já trasy na Lysou znám jako své boty a mám je prochozené v jakémkoli ročním období, tak si sebou neberu ani jídlo na cestu a dokonce ani láhev s pitím. Spoléhám se na dostupnost tekutin na vrcholu Lysé 😊 Pokud ale jdete pomalu nebo potřebujete častěji svačinku, vezměte si jídlo a pití sebou podle svého uvážení. Cesta ale není až tak dlouhá.

Za jak dlouho jste se dostali nahoru?

Letos jsme těch necelých 7 km šlapání na vrchol zvládli v pohodovém tempu lehce pod dvě hodiny.

Máte nějaké doporučení pro toho, kdo půjde na takový výšlap poprvé?

K samotné technice chůze bych upozornil snad jen na samotnou chůzi do kopce. Doporučuji mírný předklon, kratší kroky a došlap na celé chodidlo. Je to dobré kvůli stabilitě a samozřejmě podrážka má vzorek a tak se o zem pořádně opře a nebude tolik podkluzovat. Obdobně to platí pro chůzi z kopce. Opět došlap na celé chodidlo. Chůzi s došlapem na špičku byste měli podle mého nechat běžcům 😊

Na co bych neměla zapomenout, když chci jít na zimní výšlap?

Potřebným doplňkem bot bývají nesmeky a popřípadě turistické mačky (chcete-li „železa“) Železa jsou dobrá v místech s ušlapaným sněhem a fakt fungují.

V místech pokrytých ledovou krustou postačí nesmeky typu-gumový návlek s hroty. Kdo tyto pomůcky jednou vyzkouší, tak myslím, už nikdy nevyrazí v zimě do hor bez nich.

Když se ohlédnete zpět za ty desítky let výstupů na tuzemské zimní hory, co se změnilo?

Za těch 33 let, co se naše akce koná, pamatuji zimy s několika metry sněhu na Lysé, brodění po kolena ve sněhu závějemi třeba i několik hodin. Vzpomínám si ale taky na roky, kdy panovalo jarní počasí a seděli jsme na vrcholu na trávě a v košilích s krátkým rukávem. No a v tom to je. I místa, která v horách dobře znáte, vás mohou překvapit. Mohou být krásná i zrádná. Takže všem přeji suché stezky, pevný krok a to po celý rok!

Díky za rozhovor Romane!